Střípky středověku (1369 - 1550)

Z PÍSEMNÝCH PRAMENŮ

1369 - První zmínka z církevních register nás přivádí do doby Otce vlasti. České země právě zažívají svůj zlatý věk
             a dobré časy jistě ovlivňují i  Záchlum.
1377 - V tomto roce již jistě stojí ve vsi gotický kostel.
1395 - Užívá vrchnostenského práva ke kostelu jistý Sezema ze Záchlumí.
1396 - Již zmíněný Sezema je donátorem kostela.
1407-1415 - Měšťan Franklin se synem Janem uplatňují podací právo na kostel.
1431 - Vesnice vypálena - během 4. křížové výpravy proti Husitům.
1512 a 1542 - Záchlumí znovu zmíněno jako součást panství města Stříbra.
1547 - Záchlumí konfiskováno Stříbru a odprodáno Jiřímu Markvartovi z Hrádku.

STAVEBNĚ HISTORICKÝ VÝVOJ

Doba  Karla IV. byla zlatou érou Českého království., a tak se dobré časy jistě nevyhnuly ani Záchlumí.  Místní pilně pracovali na polích, vykonávali však i robotu. Navštěvovali běžné trhy i jarmarky v nedalekém Stříbře.  Pak přišel 6. srpen 1415.
Husitské války napáchaly mnoho škod.  V lednu 1421 táhl Jan Žižka s oddíly z Kladrub na Stříbro, akci přerušil a vyrazil na hrad Krasíkov, aby zajal odpůrce kalicha, Bohuslava ze Švamberka, což se mu povedlo a Bohuslav se přidal k Husitům. Při cestě od Stříbra na Krasíkov musely Husité projít přes či kolem Záchlumí, kudy vedla přímá cesta přes les. V noci 28.9.1426 obsadil husitský hejtman Přibík z Klenové Stříbro, měšťané a tedy i poddaní (Záchlumští) se stali přívrženci kalicha (utrakvisty). V červenci 1427 křižáci neúspěšně obléhaly Stříbro (škody v okolí) a v létě 1431 jednotky 4. křížové výpravy naprosto zpustošili rozsáhlé okolí Stříbra, Záchlumí tak bylo jako okolní vsi vydrancováno a vypáleno… 
Obyvatelstvo se do Záchlumu vrátilo, vymýtilo část lesa a vystavělo ves znovu. Ves měla tehdy 10-12 usedlostí. Stříbro se po válkách také opět rozvíjelo. I v městských državách se dařilo znovu lépe, o čemž svědčí vývoz piva a začínající podnikání města v rybníkářství i dalších oblastech. V této době patrně vznikají obecní rybníky statkovský a Čertovka (Kačák). Během těžkých let 1479 a 1498 Stříbro lehlo popelem. Při obnově jistě silně hospodářsky zatížilo državy. Pro výše položené Záchlumí to musela být pohroma, zvláště kvůli špatným úrodám způsobeným studeným klimatem 15. a 16. století.  Ze zápisu do nových desek zemských z roku  1542 (staré zanikly požárem Prahy 1541) se dovídáme, že v Záchlumí stál poplužní dvůr  (dnešní statek), založen byl Víchovský rybník a dalších 15 rybníčků. Roku 1547 Záchlumí panství Stříbra císařskou konfiskací opouští.

PODOBA VESNICE ZÁCHLUMU

V době kolem 1. písemné zmínky bylo Záchlumí malinkou vesničkou uprostřed lesů, mnoho z dnešních polností ještě neexistovalo.
Vesnice byla tvořena 5-6 usedlostmi kolem zhruba kruhové (eliptické)  návsi, na níž stával gotický kostelík. Kolem vesnice se rozléhala pole umístěna za usedlostmi. Ves obklopoval hustý les protínaný  cestami do sousedních osad. Kostel byl samozřejmě vystavěn až po čase a to příhodně na návsi a údajně byl poutní. Záchlum byl tedy lokálním poutním místem, patrně kvůli vyprávěním, které známe z pověstí i dnes.

POUSKA

bylo původní staročeské územní označení, které později přejali i Němci. V současnosti není užíváno.  Táhla se u nás zhruba od sýpky ve statku po fotbalové hřiště. Kdysi se tam rozkládal sad, dnes je tato půda zastavěná.
Zde je třeba se zamyslet, zda pojmenování nevzniklo zkomolením „Pouska“, od slova „poustevna“ . Ve středověku byl poustevníkem osamocený mnich žijící odříznutý od okolí  k nabytí duchovního osvícení a čistoty. Možná nám toto jméno napovídá něco o samém založení vsi v místech, kde byla poustevna, přičemž pojmenování místa, kde stávala, zůstalo...

LÁN

STŘEDOVĚKÁ USEDLOST

Hlavní částí byl obytný dům. Budovy měly kamennou podezdívku a dřevěné stěny. Dům se dělil na jizbu, síň a komoru. Střechu pokrývaly většinou slaměné došky. Uvnitř stála pec  bez komína, pak lavice, truhla a nějaké ty police.  Součástí usedlosti byly i stodola a chlév, někdy i špýchar (častěji byl součástí stodoly), dále kůlna, hnojiště a při troše štěstí taky kadibudka.