O založení Záchlumí

O JMÉNU VESNICE

V první řadě je třeba zmínit, že původně jméno mělo trochu jinou podobu, než dnes. Vesnice se totiž nejmenovala Záchlumí, ale „Záchlum“ (Zachlum). Záchlum dostal své jméno příhodně podle svého umístění, ležel totiž „za chlumem“, tj. za lesnatým pahorkem.  V té době byla celá tato oblast, na rozdíl ode dneška, pokryta hustými lesy.
Název obce a jeho zalesněný kopec jsou zachyceny ve znaku obce.

NEJSTARŠÍ ZMÍNKY O VSI

1.  PÍSEMNÁ ZMÍNKA

Nejstarší dochovaný záznam odkazuje na rok 1369.  Jedná se o zápis z výběru nedávno zavedených tzv. papežských desátků — Registra decimarum papalium (s. 73).  Ze vsi Záchlum bylo v letech 1369, 1384 i 1405  vybráno 9 grošů, v roce 1399 pak 18.

2. PÍSEMNÁ ZMÍNKA

Pochází z roku 1377 a jako první odkazuje na místí kostel. (Viz informace o kostelu.)

3. PÍSEMNÁ ZMÍNKA

Roku  1380 Královské město Stříbro zavádí „Berní rejstříky“, v knihách jsou uvedeny vybrané poplatky z městského panství, a to ze sedmi vesnic. Krom Záchlumu vybíralo město poplatky ze Sytna, Svinné, Těchlovic, Otročína, Kšic a Únehlí. Z těchto knih se vynořuje i první známé jméno jednoho z obyvatel Záchlumu kolem let 1380/1381 - Václav Slavko (Wenzeslaus  Slawko).

PRAVDĚPODOBNÁ TEORIE VZNIKU VESNICE

Záchlumí nebylo tolik významné, aby se o něm příliš psalo. I z těch pár zápisů se dochovalo jen málo, leccos shořelo. Historii vsi tak lze spíše odvozovat od historie lokality a státu.  Původně byla česká země hustě osídlena jen v tzv. staré sídelní oblasti, kdežto pohraničí zarostlé hustými hvozdy, bylo osídleno jen řídce. Osidlování iniciovala šlechta i přemyslovští vládci, například zakládáním klášterů (Kladruby, Teplá, Chotěšov…). Ve 13. století dochází ke změnám. Buduje se síť královských měst a hradů, v Evropě panuje velmi teplé podnebí, které se brzy začne pomalu ochlazovat. Přichází čas velké kolonizace, nejvíce probíhající ve 2. pol. 13. století. Tu krom změn státní infrastruktury odstartuje nový vynález - záhonový pluh, který je schopný rozorávat a obracet i prorostlé lesní půdy. Řídce osídlené oblasti (mezi nimi i západní Čechy) se zaplňují novými sídly. 

Za vlády krále Václava I. se osada nade Mží (Miza), mění na Královské horní město Stříbro. V rychle se rozvíjejícím městě na zemské obchodní stezce do Bavor se usazují další a další obyvatelé.  Zakládání vesnic nebylo úplně samovolné, bylo kontrolované a každá vesnice potřebovala zakladatele-lokátora. Ve Stříbře působily dvě komendy: Johanitská a Křižovníků s červenou hvězdou a jeden klášter minoritů (založen 1250-53,  dnes muzeum). Komendy a kláštery také vlastnily půdu a mohly být iniciátory založení vesnic, jakož i Záchlumí. Křižovníci měli půdu u Záchlumí (Víchov), kdežto zprávy o místním kostelu vypovídají ke vztahu k minoritům, jejichž nově založený klášter potřeboval i půdu a nová vesnice se zdá jako vhodný majetek pro nový klášter. Písemné zmínky ale uvádí, že vlastníkem Záchlumí bylo město (měšťané), které samo o sobě mohlo ves založit, ale stejně tak i odkoupit. 

Otázkou však není jen kdo Záchlumí založil, ale kdy. České země se nejvíce rozvíjely za Václava II.(1283-1305), než po vymření Přemyslovců upadly do krize. Tehdy se rozvíjela i města (založena Nová Plzeň). Proto je právě v této době založení vsi pravděpodobné. Záchlumí bylo osídleno nejspíše ve druhé půli 13., nebo na počátku 14. století. Ostatně i hvězdnicovitý půdorys původní vsi (modifikace slovanské okrouhlice) byl (ač méně) užíván právě v období kolonizace.