Záchlumí v pravěku

Pravěké památky

Na území západních Čech najdeme spoustu pozůstatků života v pravěku. Také v katastru Záchlumí i sousedních katastrech najdeme spoustu archeologických památek. Jedná se především o mohylníky (pravěká mohylová pohřebiště). Někde ve vsi bylo zjištěno pravěké sídliště, ale nic bližšího není prozatím známo. Místní památky se datují zejména od střední doby bronzové až po mladší dobu železnou. Mnoho památek však dosud nebylo prozkoumáno, a tak je možné, že časové spektrum může být i širší.

Slované a Germáni

Po době římské (germánské), ba ani po stěhování národů nebyly na místních nalezištích objeveny žádné stopy, jakož i z ranně slovanské ani hradištní doby rovněž žádné dosud známé pozůstatky. Slovanská osada prý měla být na Hůrce (jejím okolí?). U Bezemína později vzniklo významné pohanské hradiště, na protějším Šipíně, po zániku Bezemína, hradiště přemyslovské. Slované též sídlili poblíž Lhoty u Černošína.

Doba bronzová

V době bronzové na našem území šíří kulturní komplex, který se archeology souhrnně označuje jako  „kultury popelnicových polí“, právě kvůli zvyku mrtvé spalovat a ukládat je do uren (popelnic). V našich končinách se projevují od mladší doby bronzové.

STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ

Českofalcká mohylová kultura je zřejmě první, která se u nás ve svém závěru trvale působila. Lid této kultury po dlouhé odmlce znovu kolonizoval Západní Čechy. Této kultuře patří mohyly ze severnějšího ze dvou mohylníku „Na Romadě“, jižnější nebyl dosud prozkoumán.

MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ

Milavečská kultura, jež se vyvinula z českofalcké mohylové, po sobě také zanechala četné památky. Patří jí mohylník „Stelka“ a „Na brance“.  Mohyly (12+4) jsou roztroušeny ve Stelkovském lese. Lidé milavečské kultury upřednostňovali chov a vládla jim místní (kmenová?) knížata.

POZDNÍ D. BRONZOVÁ

Nynická kultura, vzniklá z milavečské, u nás doložena není. Na konci doby bronzové prochází společnost i podnebí složitým vývojem. V okolí sídlili lidé nynické kultury po jistý čas na Hradišťském vrchu u Okrouhlého Hradiště.

Doba železná

S příchodem železa u nás osídlení znovu přibývá. Ve starší době železné (halštatské) naše končiny obývali lidé halštatské mohylové kultury, vzniknuvší z kultur popelnicových polí. V mladší době železné (laténské) k nám pronikají keltské kmeny Bójů, které vytlačují nebo pohlcují domorodé obyvatele.  

DOBA HALŠTATSKÁ A LATÉNSKÁ

Lidé této doby pochovávali své mrtvé na rozlehlém mohylníku „Čertův kámen“ s 47 mohylami. Jejich průměry jsou 5-18 metrů. Některé jsou oválné, většina kruhovitých.  Odsud také pochází nejvíce archeologických nálezů, byť jde většinou o keramiku, jen vzácněji se najdou kovové předměty. Unikátem byl nález drobné maskovité spony, dnes uložené v Městském muzeu ve Stříbře.

Zemědělství, lesnictví, těžba železa — to vše jsou nepřátelé památek. Nejvíce pak amatérští „lovci pokladů.“ Buďme ohleduplní jak k nebožtíkům, tak ke svým současníkům i potomkům, jež svou bezohledností ochuzujeme o jedinečná díla předků. Procházejte se s úctou mohylníkovými lesy, kde v poklidu spočívají ostatky dávných předků, jež se staly součástí přírody. A pamatujte, že mohyly jsou staré hroby a nezasahujte do nich!!!