Obsah

Zajímavosti

Stránka

  • 1

ZÁCHLUMSKÝ DUB

ZÁCHLUMSKÝ DUBV květnu 2011 jsme přihlásili náš krásný dub u paneláků do celostátní ankety STROM ROKU 2011, kterou pořádá Nadace partnerství. A právě náš dub se svým příběhem byl vybrán hodnotící komisí jako jeden z 12ti finalistů z celé republiky a dostal číslo 10.
Přečtěte si jeho příběh ...

NÁVRH

našeho stromu do ankety Strom roku

Navržený strom:    DUB LETNÍ (Quercus robur)

Lokalita: Náš dub stojí v  jihovýchodní části obce Záchlumí u panelových domů, okres Tachov, Plzeňský kraj. GPS souřadnice jsou  E12.9947, N 49.7506, nadm.výška cca 500 m n.m.

Parametry stromu:  Stáří stromu dohadl a změřil jej místní odborník, Výška dubu je 22m, šířka 21 m, obvod kmene ve výšce 130cm činí 306 cm.  Odhadované stáří je ± 98 let.

Proč právě náš dub – jeho příběh
Náš dub je v této části vesnice tím opravdu nejkrásnějším prvkem a místem, kde se každý rád zastaví. Pro nás je zkrátka dokonalý svou krásou, pravidelností, svými velkými žaludy a atmosférou, kterou dokážete cítit, když si pod něj stoupnete. Vyzařuje z něj obrovská síla, která se ke stromu tohoto druhu právem váže už po staletí. Když byl někdo silný, byl silný jako dub.

Nedávno jsme se začali zajímat o to, jak je asi starý, jak se sem dostal a jaký je jeho příběh. Naše obec má v SRN  žijícího pamětníka, pana Erwina Deimlinga, který se v Záchlumí narodil a až do roku 1945 tu se svou rodinou žil. Dodnes má k naší (a také jeho) vesničce vřelý vztah a kdykoli mu to okolnosti dovolí, přijede ji navštívit. Zážitky z jeho dětství jsou pro něj natolik nezapomenutelné, že napsal a věnoval nám svou pamětní knihu s názvem „Eisenhüttl - Záchlumí, historie vesnice v Čechách“. Při našich setkáních dokázal dlouhý čas vyprávět o svém životě u nás a o svých sousedech. Právě na něj jsem se obrátila s otázkou, jestli si pamatuje právě tento dub a co o něm ví. Řekl, že si jej pamatuje dobře a že podle vyprávění lidí jej zasadil na svém hospodářství pan Wilhelm Popp, majitel usedlosti č.8, a to jako poděkování a oslavu konce 1.světové války v roce 1918. Vyhradil mu zvláštní místo na své zahradě a přál si, aby to byl památný strom a aby připomínal lidem, až jim bude zle, že byly i horší časy a aby byli vděční za mír a svůj život.
Přání pana Poppa asi bylo nesmírně mocné, protože jediný tento dub přežil horká a bezohledná budovatelská léta 1960 – 1980. V podstatě všechno, co kolem stálo, celé hospodářské usedlosti se zahradami, všechny stromy a také lidé, všechno to zmizelo a místo nich tu byly postaveny panelové domy, které sice obci přinesly spoustu mladých a nových  obyvatel, ale bohužel za cenu nenahraditelné ztráty původní architektury, rázu a historie jako takové, takže dnes vedle chátrajícího  kostela stojí 5 panelových domů, které klidně mohly stát o kus dál.
Jsme přesvědčeni o tom, že si náš doubek zaslouží minimálně účast ve Vaší anketě, protože je úžasný a nádherný a už toho hodně „ustál“, aniž by mohl ovlivnit to, co se kolem něj děje. Jen tam mlčky stál a díval se.... strašně ráda bych slyšela jeho vyprávění o tom, co viděl a slyšel, o tom, jak se bál, jestli tu ještě zítra bude stát...  Možná právě proto je dnes tolik krásný, mohutný a silný a směle konkuruje i panelákům a na rozdíl od nich každým rokem nabývá síle. Rok co rok dává svůj stín bez rozdílu všem, kdo o něj stojí, a krásu a radost těm, kdo ji dokáží vnímat. Pokaždé, když těmito místy procházím, a vidím kontrast posledních zbytků našich kořenů (kostel a dub) a nové doby, je mi dost smutno a vnímám i na místních lidech, jak moc jim chybí ono pověstné zakořenění a vztah k místu, ve kterém žijí.

Podpořme náš dub svou pozorností a obdivem, ochraňujme ho, učme se z jeho klidu, síly a radosti ze života a možná bude jednou ON vyprávět našim dětem, až budou naslouchat ševelení jeho větví...

Fotografie z května 2011:
           dub1                    dub2


3. 1. 2012 Zobrazit méně

Stránka

  • 1